Profesor Lant Pritchett z univerzity Harvard přednášel na MUP!

prof. Pritchett se během své přednášky pokusil vysvětlit, proč se domnívá, že tzv. Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs - Millennium Development Goals), tj. cíle definované v roce 2000 Organizací spojených národů za účelem vymýcení chudoby ve světě, byly definovány špatně (resp. z velké části byly definovány jako málo ambiciózní). Např. hlavní cíl snížit počet lidí žijících pod hranicí chudoby 1 dolar/den považuje prof. Pritchett za zcela irelevantní. Jednak z toho důvodu, že reálně se v životech lidí nic nezmění, pokud se dostanou zpod hranice příjmu 1 dolar/den nad její úroveň (resp. nikdo z nich to ani reálně nepozná), a za druhé z toho důvodu, že není důvod považovat vymýcení chudoby měřené tímto ukazatelem za úspěch (prof. Pritchett to označuje za "kinky success"). 

Nebo by snad někdo v rozvinutém světě považoval za úspěch, pokud by žil s příjmem např. 2 dolary/den (cca 1.200 Kč/měsíc)? A proč tedy rozvojovým zemím doporučujeme tyto cíle, když sami tuto úroveň rozvoje považujeme za tristní? A proč se Rozvojové cíle tisíciletí zaměřují pouze na univerzální přístup k základnímu vzdělání, když víme, že bez kvalifikované pracovní síly (tj. bez lidí se sekundárním nebo terciárním vzděláním) už dnes ekonomiky jen těžko v globalizovaném světě obstojí?

prof. Pritchett ve své přednášce také ilustroval rozdíl mezi tzv. národním rozvojem (rozvojem měřeným často jen ekonomickými ukazateli) a tzv. lidským rozvojem (nebo-li rozvojem tzv. lidského faktoru, nebo kvality života v jednotlivých zemích). Zaměření globální komunity na rozvoj velmi úzké skupiny lidí (v tomto případě lidí žijících pod hranicí chudoby 1 dolar/den) považuje prof. Pritchett za "zvrhlý" ("kinky"), a to především z důvodů uvedených výše. Připojuje k tomu ale ještě jeden argument, a to že v rozvojových zemích dnes už převažuje střední třída, na kterou se tyto globální cíle vůbec nezaměřují, ale která se také potřebuje (a chce) rozvíjet a zkvalitňovat svůj život (lepším vzděláním, lepším přístupem ke zdravotní péči, lepší kvalitou mobilních sítí, lepším přístupem k pitné vodě atd.). 

V současnosti vyjednávané nové cíle pro období po roce 2015 by proto podle prof. Pritchetta měly být definovány daleko více ambiciózněji. Výzkum, který na toto téma prof. Pritchett s kolegou Kennym z Centra pro globální rozvoj prováděl a z něhož tyto závěry vyvozuje, si lze přečíst zde.

Na přednášku zavítali i vzácní hosté, např. paní Androulla Kaminara a Amélie Petit z Evropské komise, pan Jan Szczycinski a pan Daniel Hanšpach z UNDP, pan Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, či pan Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury, který se stal i hlavním diskusantem během následné diskuse. Neméně vzácná návštěva zavítala i z indické ambsasády v Praze - přednášky se osobně zúčastnil pan Somnath Chatterjee, působící v době nepřítomnosti indického velvyslance v ČR jako Chargé d'Affaires.

Pokud Vás zajímá, jaké další akce pro studenty katedra mezinárodního obchodu připravuje, sledujte webové stránky MUP nebo se staňte fanoušky Katedry mezinárodního obchodu MUP na Facebooku.