Marocká profesorka Khadija Elmadmad přednášela na MUP
22. 12. 2017 Autor: Tereza Němečková Ve středu 13. prosince proběhla na MUP ve Strašnicích akce konaná v rámci globálního projektu s názvem Kapuscinski Development Lectures. Jeho smyslem je umožnit studentům a další odborné veřejnosti setkat se s významnými světovými osobnostmi věnujícími se problematice rozvojového světa.MUP hostila obdobnou akci již podruhé (v roce 2014 navštívil MUP prof. Pritchett z Harvardovy univerzity). Projekt Kapuscinski Development Lectures je pojmenovaný po Ryszardovi Kapuscinskim, významném polském novináři, který se zabýval rozvojovým světem. V rámci projektu probíhají přednášky ve všech evropských zemích za účasti těch nejvýznamnějších osobností. Vše je koordinováno Rozvojovým programem OSN (UNDP) a financováno ze zdrojů Evropské komise. Vybrané partnerské instituce (jako v tomto případě MUP) pak v jednotlivých zemích akce hostují.
Vzhledem k významnosti tématu migrace v naší společnosti jsme se rozhodli uspořádat akci na toto téma a pozvat někoho ze země, která má s migrací rozsáhlé zkušenosti. Výběr nakonec padl na Maroko. Oslovena byla ředitelka tamního Centra pro právo a migraci (UNESCO Centre for Migration and Law) v Rabatu, profesorka mezinárodního práva na univerzitě v Casablance, paní Khadija Elmadmad. K naší radosti nabídku přijala. Pozvání přijal i pan Mgr. Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci, který pak paní profesorku doprovázel během následné diskuse.
Akce se zúčastnilo kolem 160 účastníků, především z řad studentů MUP. K našemu potěšení dorazili i vzácní hosté z ambasád (včetně dvou velvyslanců) a dalších institucí a univerzit v ČR i v zahraničí (UNDP). Během přednášky i následné diskuse pak přítomní měli možnost vyslechnout si řadu zajímavých informací, které snad pomohly narušit mýty a stereotypní pohledy, které v naší společnosti, co se tématu migrace týče, zakořeňují. Jedním z nich bylo i vyzdvižení skutečnosti, že drtivá většina migrantů (a zvláště uprchlíků) pocházejících z Afriky taky v Africe zůstává a neodchází do Evropy, jak by se z našich médií mohlo zdát. Maroko je jednou ze zemí, která je také přijímá. V současnosti Maroko hostí několik desítek tisíc uprchlíků, jen ze Sýrie jich přijali kolem 6 tisíc. Paní profesorka pak zmiňovala i novou marockou migrační politiku, která se snaží pobyt uprchlíků v Maroku co nejrychleji zlegalizovat. Vzpomenut byl i slavný cestoval ze 14. století Ibn Batuta, který byl marockého původu. Doložen tím byl mnohasetletý zájem Maročanů o cestování, resp. o život v jiných zemích. Hned v několika evropských zemích tvoří Maročané jednu z nejpočetnějších komunit (celkem kolem 5 milionů Maročanů žije v zahraničí). A jak pan Schroth v následné diskusi dodal, Maroko z toho získává poměrně velké finanční prostředky v podobě remitencí, tj. peněz, které tito lidé posílají svým rodinám v Maroku (kolem 7 % celkového HDP země).
Naše poděkování patří všem, kteří se akce zúčastnili, a současně i všem, kteří ji pomohli zorganizovat. Zvláštní poděkování patří Velvyslanectví Marockého království v Praze, které se stalo oficiálním partnerem akce a které mimo jiné i poskytlo marocké sladkosti pro všechny účastníky.