MUP má svůj vrchol v Lyngenských Alpách

1. 4. 2017 Autor: Jakub Šaroun Univerzitní vrchol? To je přece blbost! Řekne si každý. Né tak já. Více než 300 kilometrů za polárním kruhem se totiž nachází poloostrov, na kterém vystupuje z moře do výšek přes 1800 metrů souvislé horské pásmo ostrých štítů – tzv. Lyngenských Alp (Lyngsalpan). Jedná se o nejsevernější pohoří alpského typu na evropském kontinentu. A v těchto málo osídlených končinách najdete řadu zajímavých hor bez jména.

Nápad pojmenovat vrchol po MUP se zrodil při nekonečných oslavách 15letého výročí založení. Proč je tedy nezavršit vrcholem? Kritéria pro výběr vrcholu byla zřejmá: bezejmenný vrchol, nabízející nádherné výhledy, dosažitelný pro běžného (nicméně aktivního!) turistu, tedy aby se z něho mohl těšit leckterý příznivec MUP. A to se nám opravdu povedlo! Vrchol s kótou 1324 m je zakončením mohutného rozervaného hřebene Bálggesvárri kulminujícího zaledněnou čapkou v 1627 metrech. Nejprve jsme ověřovali, zda opravdu vrchol není v nějakých pramenech pojmenován. Průzkum terénu byl zařazen při plánování třítýdenní výpravy – přechodu norského Laponska, jenž začínal právě přechodem Lyngenských Alp. Výpravu jsme uskutečnili společně s brněnským kolegou, zasloužilým učitelem tělesné výchovy a historikem umění Karlem Švehlou.

Jednání o pojmenování s norskými úřady proběhlo nečekaně rychle a úspěšně, patrně díky vřelé korespondenci a příběhu nadšených zaměstnanců, kteří "přijeli slavit" výročí do tak zapadlého koutu Evropy. MUPtindane (něco jako mupí štít) bude ozdobou jižních Lyngenských Alp. Statens kartverk ho bude na podrobných mapách 1:50 000 tisknout při aktualizovaném vydání pravděpodobně nejdříve po roce 2021, ale i to je úspěch. Prozatím je na vrcholu vztyčena malá modrá vlaječka MUP. To se, věříme, brzy změní. Při dalších návštěvách aktivních příznivců bude nahrazena důstojnějším provedením s kamenným podstavcem. Ve vrcholové schránce bude umístěna kniha, kterou budeme pravidelně kontrolovat a sčítat počty návštěvníků, no, především nás zajímají univerzitní. Takže kdy se přidáte vy?


Náhled mapy s již označeným vrcholem, do tisku půjde až za pár let

Těmito speciálními značkami by měla být vyznačena cesta na vrchol. Zatím je nutné chodit podle intuice. Za dobrého počasí je trasa z údolí na hřeben zřejmá, takže není třeba se obávat zabloudění. Výstup je znázorněn na mapce. Nejdříve se ovšem musíte dostat do údolí Lyngsdalen a vystoupat do míst hlavního větvení dolin a zde přebrodit rozsáhlé řečiště s písčinami (za vyšší vody nebezpečné, pozor na tzv. tekuté písky!), průchodná je i trasa po druhém břehu řeky bez nutnosti brodění. A směřovat do údolí Veidalen. Pak už se jen držíte zvedajícího se hřebene a hledáte nejschůdnější terén po kamenech, skalních blocích a sněhových polích.

Sportovní klub MUP podnikne koncem léta první údržbovou (a možná značkovací) výpravu. Zájemci se již teď mohou informovat u vedoucího SK MUP Milana Šafra milan.safr@mup.cz.

Laťka je nasazena tak, aby při dalších kulatých výročích mohla být výška případných vrcholů MUP stupňována. Pravda, tentokrát byla poněkud poddimenzována (1324 m), k 15 letům by samozřejmě slušelo 1500 m, nicméně se jedná o horský vrchol vskutku důstojný a nabízející nádherné vyhlídky. Popřejme tedy MUPce, ať i její vyhlídky jsou dobré a daleké a její sláva stoupá až hvězd se dotýká... a zdolává další pomyslné vrcholy.


Výstup po hraně


Pohled zpět k severovýchodu do údolí Lyngsdalen


Z vrcholu je nádherný výhled na nejvyšší partie celých Lyngenských Alp – Jiehkkevárri


Pokračující hřeben masívu Bálggesvárri


MUPtindane od severovýchodu, celý výstupový hřeben jako na dlani

Pozn.: některá fakta v článku jsou dokonce pravdivá