Na MUPu přednášela přední japonská politoložka
9. 3. 2017 Autor: Michal Kolmaš Asie je nejdynamičtěji se rozvíjejícím světovým regionem. Oproti Evropě zůstává tento rozvoj primárně v intencích suverénních národních států, které se až do nedávna odmítaly integrovat do regionálních institucí. O tom, jak se tento přístup v Asii mění, přišla na pozvání katedry asijských studií povyprávět přední japonská politoložka Mie Oba z Tokyo University of Science.Za cíl své přednášky si dala současný regionalismus, a to zejména v jihovýchodní Asii. Právě tam totiž před padesáti lety vznikla nejvýznamnější asijská organizace ASEAN. Prof. Oba nejdříve vysvětlila počátky vzniku ASEANu. Mnohem více pozornosti ovšem věnovala posledním zhruba deseti letům vývoje této organizace. Právě tato dekáda totiž krásně ilustruje, jak se asijská společnost začíná čím dál více integrovat.
ASEAN byl založen jako hráz proti podvratným komunistickým bojůvkám a zároveň proti velkým světovým mocnostem, kterými byly asijské státy obklopeny. Nekladl si za cíl budovat integraci po vzoru Evropské unie. Naopak, stačila mu symbolická úroveň spolupráce, vzájemné uznání suverenity a sporadické mítinky na úrovni hlav států. Po rozpadu bipolárního systému nastoupil ASEAN na dráhu hlubší provázanosti. Přijal „ústavu“, vytvořil si funkční základnu v podobě tří specifických komunit a přistoupil k nejen ekonomické, ale i hlubší politické (a dokonce lidskoprávní) spolupráci.
V současnosti se před ASEANem – podobně jako před ostatními institucemi v Asii – otevírá nová výzva se jménem Donald Trump. Americký prezident nastupuje politiku izolacionismu a podle prof. Oba se zdá, že se bude více zajímat o tradiční bilaterální pakty, než o asijské regionální organizace. To už konec konců dotvrdil odmítnutím Trans-Pacifického Partnerství. Přednášku, jíž se účastnili nejen studenti a akademici MUP, ale i zástupci japonské ambasády, proto prof. Mie Oba ukončila otázkou, zda tato americká politika nemůže vést k většímu převzetí otěží ze strany asijských států, a zejména pak Číny.
Další z rubriky
Moderní reporting: Poslední trendy ve financích
20. 11. 2024 Autor: Irena Jindřichovská
Katedra finančního managementu uspořádala velmi úspěšný kulatý stůl na téma „Moderní reporting: Poslední trendy ve financích“ ve spolupráci s mezinárodní profesní organizací v oblasti financí a účetnictví ACCA a nadnárodní společností Novartis. Diskuse, které se zúčastnilo přes 40 studentů, se zaměřila na finanční management, jeho význam v praxi a možnosti profesního růstu.
Klimatické vedení EU: Globální řešení nebo zelený imperialismus?
18. 11. 2024 Autor: Sasha Kovalevska
Dne 7. listopadu 2024 uspořádala Metropolitní univerzita Praha konferenci nazvanou „Globální mitigace změny klimatu a role EU“. Tato událost, která se konala pod záštitou prestižního programu Jean Monnet Chair, přilákala více než 100 studentů spolu s přednášejícími akademiky, výzkumníky a zástupci neziskových organizací, kteří kriticky hodnotili roli EU při řešení globálních klimatických výzev. Konference, zaměřená na provokativní otázku, zda je klimatické vedení EU skutečně globální nebo primárně zaměřené na vlastní zájmy, zahrnovala dva podnětné panely následované plodnými diskuzemi. Celý program byl doplněn veganským rautem, který podtrhl ekologické zaměření akce.
Expertka o husarském kousku Trumpa: Bude nejmocnější prezident? Může jít ještě dál
13. 11. 2024 Autor: redakce
"Stojíme před zcela novou etapou, Trumpovým návratem končí spekulace, že jeho zvolení v roce 2016 byl omyl," tvrdí amerikanistka Kateřina Březinová. Podle ní se optimismus v sílu americké demokracie třese i v ohledu na výsledky voleb do Senátu a to, jak se vyvíjí situace směrem k obsazení Sněmovny reprezentantů. Končí Amerika tak, jak jsme ji znali? A jakou roli ve volbách sehrál Elon Musk? Dr. Kateřina Březinová hovoří v interview Aktuálně.cz se Světlanou Witowskou o výsledcích voleb v USA.