Vliv výzkumů veřejného mínění na obsah médií před volbami
14. 5. 2015 Autor: Centrum pro studium mediální kultury V zasedací místnosti v budově MUP v Praze na Jarově se konala 5. května odborná rozprava na téma "Vliv výzkumů veřejného mínění na obsah médií před volbami", kterou uspořádalo Centrum pro studium mediální kultury při katedře mediálních studií (KMS) ve spolupráci s katedrou politologie a humanitních studií (KPHS).Auditorium složené z vědeckých pracovníků a pracovnic MUP a studentů oborů humanitní studia, politologie a mediální studia nejprve vyslechlo úvodní referát Markéty Škodové (KMS) o tom, jak zejména v předvolebních obdobích „zacházejí“ média, politici a voliči s publikovanými výsledky výzkumů veřejného mínění. Zaměřila se mj. na možný vliv zveřejňování tohoto typu sociologických šetření na volební chování nerozhodnutých voličů (bandwagon, underdog efekt aj.) a zejména pak na způsoby, jak s tímto typem obsahů zacházejí média, potažmo novináři. Ve svém vystoupení zmínila „skeptické“ i „optimistické“ přístupy, jež se zamýšlejí nad souvisejícími fenomény jako horce-race žurnalistika, zpravodajská atraktivita ad.. Teoretické úvahy doprovodila ukázkami z několika empirických šetření zahraniční i domácí provenience.
Moderátor Petr Just (KPHS) poté předal slovo Jiřímu Závozdovi, který se k nastoleným tématům vyjádřil z pozice bývalého novináře (mj. působil jako šéfredaktor zpravodajství TV Prima) a současného místopředsedy Rady ČT. Jiří Závozda zaujal publikum několika konkrétními případy, kdy se v redakcích rozhodovalo o zveřejnění textů na základě výzkumů nebo popularity konkrétních politiků. Další host, Jiří Bouška (Asociace P. R. agentur) debatu obohatil o vlastní zkušenost z roku 2006, kdy působil v SNK-ED, jedné ze stran kandidujících ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR. Hovořil také o svých zkušenostech a názorech na P.R. politiků a politických uskupení. Jakub Charvát (KPHS) pak téma zasadil do dalších souvislostí výzkumné i politické praxe. Ve svém příspěvku se mj. zaměřil na politické využívání průzkumů v předvolebním období, podobu a kritiku mediální prezentace průzkumů či na metodiku jejich publikování pod patronací konsorcia SIMAR a její proměny v průběhu času.
Následná debata, do níž se aktivně zapojovali zejména studenti a studentky, svou délkou sice překročila plánovaný harmonogram odpoledne, současně ale potvrdila význam takto koncipovaných setkávání pro (nejen) akademickou obec.