Završení projektu „Portrét soudce“

„Projekt především zkoumal, jak je nastaven výběr soudců v jednotlivých státech, zabýval se také otázkou jejich hodnocení během výkonu funkce a také, jak jsou povyšováni,“ uvedla Judr. Jana Odehnalová, PhD., jedna z koordinátorek projektu z Metropolitní univerzity Praha. Cílem bylo odhalit silné stránky i slabiny, se kterými se v těchto oblastech různé země potýkají a vzájemně se inspirovat k nastavení co nejvíce fungujícího systému.

V rámci projektu proběhlo několik odborných konferencí a setkání mezi účastníky. Jedno z nich uspořádala v polovině ledna Univerzita v Norsku. Zástupci z Litvy, Albánie i Česka zde otevřeně zhodnotili problémy, s nimiž se při výběru soudců jejich země potýkají.

V Litvě je tento proces sice transparentní, ale zároveň velmi náročný a drahý. Proto většina lidí, kteří nejsou finančně zajištěni, odchází do soukromého sektoru a chybí tak větší rozmanitost uchazečů. V Albánii se potýkají s nedostatkem soudců, jmenování do funkce trvá příliš dlouho, zájemců je proto málo a systém není efektivní.

„Český systém je málo transparentní, složitý a s nejistým výsledkem, vede mimo jiné přes nepříliš dobře finančně ohodnocenou pozici asistenta soudce a náročnou justiční zkoušku. To může odradit vhodné kandidáty,“ popsala českou zkušenost Jana Odehnalová. „Pokud jde o výběr vhodných uchazečů, u nás jsou kladeny obrovské požadavky na adepty, pokud jde o memorování různých právních předpisů, už méně se řeší další profesní, osobnostní a sociální schopnosti adeptů,“ dodala. Jako příklad uvedla, že se málo zkoumá například analytické a logické myšlení, schopnost pracovat ve stresu nebo umět zvládat vlastní předsudky.

Místopředseda Vrchního soudu v Praze JUDr. Roman Horáček, PhD., další řešitel projektu, k tomu dále uvedl: „V Česku se zjišťují profesní předpoklady v rámci psychotestů, ale to není všeobjímající. Lidi, co nemají předpoklady, nepoznáte jen při testech, ale až v praxi. Někdo nerad rozhoduje, jiný zase nezvládá práci pod stresem. V mnoha případech jsou lidé nadaní, ale nezvládají tlak okolí.“

Jako jednu z dalších vlastností, která se při přijímacím řízení příliš nezkoumá, ale je pro lidi zcela klíčová, jenoval Roman Horáček schopnost komunikovat. „V české justici obecně chybí srozumitelná komunikace směrem k veřejnosti. Když lidé nerozumí odůvodnění rozsudku, je to chyba a podrývá to důvěru v soudy,“ zdůraznil Roman Horáček. Soudci nejsou ve své činnosti ani nijak průběžně hodnoceni, v čemž se podle Jany Odehnalové lišíme od jiných zemí.

Praktické dopady

Komparativní srovnání a analýza slabých míst, a naopak inspirace ze zahraničí přinesla už i své konkrétní výsledky. V Albánii jsou například návrhy na zefektivnění výběru, hodnocení a povyšování soudců zakomponovány do nově projednávaných zákonů. V Litvě je na konec ledna naplánována prezentace výsledků projektu v parlamentu. Zájem projevilo i Estonsko, které sice není přímým účastníkem projektu, v navržených evaluačních modelech ale našlo nové podněty pro svůj justiční systém.

„V Česku se na půdě Metropolitní univerzity Praha konala na podzim konference, které se zúčastnili i zástupci ministerstva vnitra a Vrchního soudu v Praze. Na této konferenci jsme zhodnotili náš systém včetně konkrétních návrhů na jeho zlepšení,“ vysvětlila Jana Odehnalová. „Jestli se to promítne do dalších úvah o změně české legislativy, se tedy ukáže až časem, my v to nicméně doufáme,“ dodala s tím, že je velmi důležité, že diskuse vůbec začala. V rámci projektu byly také vytvořeny nástroje, které může česká justice využívat už nyní. Jedná se o formulář pro členy komise u výběrového řízení na post soudce nebo online sebehodnotící dotazník pro soudce.

„Sebehodnocení je pro soudce nebo kandidáty na ně velmi důležité, aby byli schopni odhadnout své schopnosti a věděli, co jsou jejich přednosti a v jakých oblastech by na sobě měli ještě zapracovat,“ řekla Jana Odehnalová. Zájemci mohou dotazník vyplnit na webových stránkách projektu https://judgeportrait.eu/self-evaluation-instrument-czech/, požadované heslo je: sei.

Na konci ledna vyjde také kniha, kde budou výsledky projektu The Portrait of Judge publikovány. Jedná se už o třetí knihu, která se projektem zabývá, ale jako jediná vyjde i v češtině.

„Přes veškeré kritické pohledy na český systém výběru, hodnocení a povyšování soudců a pochybnosti o tom, zda se novými soudci skutečně stávají ti nejvhodnější uchazeči, náš systém jako celek v podstatě funguje a těší se i relativně vysoké důvěře veřejnosti,“ zakončila Jana Odehnalová. Podle ní tak aktuálně není větší zájem o reformu justice, proto pokud k nějakým změnám na základě výsledků projektu dojde, budou spíše menší a postupné.

Projekt č. 2018-1-0662 "The Portrait of a Judge” - a multi-dimensional model of competencies to be measured during the proceduresof selection, evaluation and promotion of judges je financován s podporou Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím finančních mechanismů EHP a Norska pro regionální spolupráci.