Proč druhé cizí jazyky?

Nabízí se hned několik odpovědí.

Vzhledem k tomu, že angličtinou vládne mladší generace víceméně dostatečně, může znalost dalšího cizího jazyka  říci o člověku mnohé. Mám na mysli různé umělecké zájmy, zájem o cestování, o kulturu zemí, kde se hovoří právě tím konkrétním jazykem. 

Sám mohu u svých studentů francouzštiny vidět, že se jedná o vnímavé studenty, kteří mají i lehce romantickou povahu. Zajímají se o umění a celkovou krásu života. Francouzský jazyk a celá kultura frankofonních zemí je inspiruje k dalšímu kulturnímu a i lidskému vývoji.

Kolegové z německého, španělského či ruského oddělení mají jistě podobné zkušenosti, ať už se jedná o preciznost typickou pro germanofonní země, či upřímnou veselost ze života u španělských mluvčích, nebo i hloubku jisté zádumčivosti typické pro kulturu velkého Ruska.

Z profesního pohledu stále slýcháme, že angličtina je hlavním světovým jazykem při různých politických, obchodních a dalších jednání. S tím samozřejmě musím souhlasit a jako francouzštinář to musím i přijmout. Avšak každé jednání je doprovázeno řadou neformálních aktivit, při kterých se setkávají představitelé různých národností. Osobní kontakt při takových příležitostech může ovlivnit výsledek celého jednání. Zástupce z německy mluvící země si jistě rád pohovoří ve svém rodném jazyce v době mimo formální vyjádnávání apod.

V době prázdnin a dovolených rádi cestujeme. Francouzi a Španělé jsou pověstní tím, že byť se anglicky učí, tímto jazykem příliš nevládnou. Navíc vás okamžitě jinak přijmou, když budou mít možnost s vámi hovořit svou rodnou řečí.

Myslím, že stále platí, kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem, byť by se mohlo zdát, že v našem globalizovaném světě se rozdíly stírají. Není tomu tak. Naštěstí jsme rozdílní a můžeme se navzájem stále obohacovat. K tomu přispívá i výuka tzv. druhých cizích jazyků na MUP.

Mgr. Jan Haňka