Návštěva institucí v Bruselu - moje cesta evropským labyrintem

Cílem této organizace je prezentovat a obhajovat české podnikatelské zájmy před evropskými institucemi a u evropských podnikatelských federací přímo v Bruselu. K naplnění svého cíle CEBRE získalo podporu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, a to prostřednictvím agentury Czech Trade. V Bruselu působí rovněž ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Belgii. 

Program studijní cesty začal v pondělí 4. listopadu v dopoledních hodinách. Účastníky cesty přivítala jménem CEBRE ředitelka tohoto institutu paní Alena Vlačihová a seznámila přítomné s institucemi, zastoupeními členských států, regionů, podnikatelů a dalších hráčů v Bruselu. Směr politiky Evropské unie určuje Evropská rada, kterou tvoří nejvyšší představitelé členských států a předseda Evropské komise. Legislativní proces zajišťují především tyto tři orgány: Evropský parlament, který zastupuje občany EU a je jimi přímo volen. Rada Evropské unie, která je složena ze zástupců jednotlivých členských států a konečně Evropská komise, která usiluje o obranu zájmů Evropské unie jako celku. Paní ředitelka rovněž informovala naší skupinu o zhoršené bezpečnosti v některých částech Bruselu a o deštivém podnebí v tomto hlavním městě. Obojí si skutečně následně někteří účastníci vyzkoušeli na vlastní kůži.



Jen několik desítek metrů od Českého domu se na Rue Caroly 15 nachází sídlo Stálého zastoupení ČR při Evropské unii. V konferenčním sále této budovy proběhlo setkání s diplomatem Michalem Bucháčkem, který je tiskovým mluvčím Stálého zastoupení. V této instituci pracuje zhruba 90 lidí a z toho zhruba 65 českých diplomatů. Pan Bukáček rozebral roli Stálého zastoupení v Bruselu a informoval například o současném stavu východního partnerství s post-sovětskými zeměmi. 

Přednášku o možnostech, jak pracovat pro instituce EU prezentovala Barbora Pláničková ze Stálého Zastoupení ČR při EU. K tomuto tématu je nutno dodat, že po nástupu Světové ekonomické krize není snadné najít uplatnění v institucích a každopádně to nelze dokázat v průběhu několika týdnů. Důležitá je znalost jazyků. Velmi dobrá znalost angličtiny je základ, ale lépe je umět na komunikativní úrovni rovněž francouzsky či německy.

Velmi zajímavý program druhého dne začal na půdě Evropského parlamentu, kdy naší výpravu přivítal Pavel Černoch z oddělení návštěv a seminářů.  Ve své přednášce Činnost a význam Evropského parlamentu přítomné následně seznámil s touto institucí. Zajímavou myšlenkou, s kterou se plně ztotožňuji, byl názor, že cílem České republiky je stát se čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie. Pokud budeme čistými plátci, bude to znamenat, že budeme bohatí a úkolem bohatých je podporovat chudší regiony. Celá prezentace byla vedena v duchu hledání společných hodnot mezi Evropany. Hodnotnou informací bylo to, že evropský parlament má již přes milion přátel na sociální síti Facebook, takže určitá snaha občanů EU o informovanost tu existuje.



Následovala simulační hra v Parlamentariu, která pomocí dvou fiktivních evropských problémů týkajících se vodohospodářství v Evropské unii a povinného zavedení čipů lidem, přiblížila legislativní proces. Na dvě hodiny jsme se stali poslanci Evropského parlamentu. Osobní postoje musely být potlačeny a stali jsme se zástupci čtyř parlamentních stran. Přes počáteční rozpolcenost osobností hra většinu účastníků nakonec pohltila.  Velmi zajímavé bylo sledovat to, že v tu dobu se stala rada Evropské unie pro nás jako poslance jakýmsi soupeřem.

Odpolední program začal Marek Mora, který je vedoucím kanceláře generálního tajemníka na Generálním sekretariátu Rady EU. Marek Mora patří mezi nejvýše postavené Čechy v institucích EU. Úkolem této instituce je zejména podpora ministrů a premiérů z jednotlivých členských států. Marek Mora se domnívá, že evropský parlament dostal v některých záležitostech příliš vysoké pravomoci. Poukázal rovněž na to, že se v Bruselu rozhodují důležité záležitosti a čeští politici by se měli o Brusel více zajímat.
Dalším vysoce postaveným Čechem v institucích Evropské unie, který nám věnoval svůj čas, byl člen kabinetu eurokomisaře pro zaměstnanost a sociální věci László Andora Jiří Plecitý. Při představení Evropské komise bylo řečeno i to, že pracovníci Evropské komise působí nezávisle na domovském státě a potvrzení tohoto je požadováno při podpisu pracovní smlouvy. Pan Plecitý nám v sídle Evropské komise v Berlaymontu ukázal i jednu z jednacích místností. Bylo zajímavé sledovat budovy a místnosti, které jsme dosud znali jen z televizního zpravodajství.

Závěrečný den byl věnován návštěvě sídla euroatlantické aliance NATO na Boulevard Leopold III. Do prostorů této organizace jsme se dostali až po velké bezpečnostní prohlídce při vstupu. V dopoledním bloku nás s činností a významem NATO seznámili zástupci stálé delegace České republiky při NATO v Bruselu. V roce 1993 bylo na obranu určeno v rozpočtu České republiky 2,61% státního rozpočtu, nyní je toto číslo kolem 1,1%. Zaujala mě vojenská strohost, vše tu mělo svůj řád. Oběd v jídelně NATO byl pro mě zážitkem, jednotliví pracovníci a vojenští činitelé tu bez ohledu na národnost, hodnost a postavení obědvali společně. Snad tuto přátelskou atmosféru nenaruší nové sídlo aliance, které je nyní ve výstavbě.

Odpolední volný program jsme využili k návštěvě Atomia, které vzniklo u příležitosti světové výstavy EXPO v roce 1958 a je od té doby velkou turistickou atrakcí Bruselu. Chvíle před odjezdem jsme strávili návštěvou sídla Rady Evropské unie, kde je ve vstupní hale vystavena kopie Nobelovy ceny míru, kterou obdržela EU v roce 2012. Na tomto místě mi dovolte touto cestou poděkovat všem z CEBRE a přednášejícím, kteří se k naší výpravě chovali velmi hezky a cítili jsme se skutečně jako mezi krajany. Zvláštní poděkování patří panu Petru Martincovi z CEBRE, který se o nás staral i v době neoficiálního programu. Rovněž neocenitelné zkušenosti a kontakty pana profesora Jakše otevíraly ty správné dveře naší výpravě.

Bylo pro mě zajímavé sledovat postoje zástupců různých institucí Evropské unie. Musím konstatovat, že u mě uspěli. Podle mého názoru existuje v legislativním procesu dostatečný systém vah a protivah, který by neměl propustit do praxe zákony, které by nebyly přínosné pro jednotlivé členské státy či samotnou Evropskou unii. Demokratický deficit není tak obrovský, jak se o něm píše. Samozřejmě se dají hledat v tomto byrokratickém systému chyby. Například výsluhy státních zaměstnanců a příliš vysoké důchody po uplynutí mandátu, nejsou zrovna příkladnými a toto bude potřeba změnit. Dle mého názoru by nikdo neměl pobírat větší mzdu, než prezident. Nesmíme uvíznout v dluhové pasti a spoléhat na zahraniční kapitál například z Číny. Vyrovnané rozpočty by měly být základním pilířem budoucí Evropské unie. 

Bývalý americký ministr zahraničních věcí USA a nositel Nobelovy ceny míru Henry Kissinger ve své knize Umění diplomacie mnohokrát zmínil smlouvu z Mnichova 1938, jako memento v mezinárodních vztazích. Politika ústupků a nezájmu k ničemu nevedla.  Tenkrát nás evropská rodina neskutečným způsobem zklamala a zradila. Tato společnost se však z této chyby poučila a nyní to jsou spíše Češi, kteří mají tendenci vidět EU jako něco mimo náš svět, podle hesla my je u nás doma a oni jsou za hranicemi. Toto vidění je v současném globálním světě příliš krátkozraké. Pokud budeme pouze kverulanty, bude se rozhodovat o nás bez nás. Budou-li nás v Bruselu reprezentovat euroskeptici typu Jany Bobošíkové, kteří politiku vnímají spíše jako podnikatelský projekt, těžko stoupne náš kredit. Jako opatrný eurooptimista však věřím, že lepší cesty než je Evropská unie není a jsem rád, že jsem se mohl evropským labyrintem projít a myslím, že jsem se neztratil.